Plánivy.CZ - stránky ZO ČSS 6-19 Plánivy

English version

Doporučujeme

Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]

Plánivy.CZ - Aktivity

Čerpací pokus sifonu Spirálka-13C
8.-13.8.2015
15.09.2015 - Bradek

Již několik let jsme si pohrávali s myšlenkou na zopakování čerpacího pokusu sifonu mezi Spirálkou a 13C. První a zároveň poslední pokus byl v roce 2003 ukončen pro nedostatek času. Ve volných chvílích jsme se zabývali přípravou potřebného technického vybavení a po večerech jsme horlivě diskutovali jak na to vlítnem zř příde ta správná chvíle. Příchod správné chvíle však není jen tak. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivní tok Bílé vody mezi Spirálkou a 13C základní podmínkou ke spuštění akce je opravdu velké sucho. Jednak toto nastává pouze jednou za několik let a to v létě, kdy je velká část skupiny zabavená expedicemi nebo dovolenkováním a druhak ani v přesné definici pojmu „opravdu velké sucho“ jsme nebyli úplně jednotní. Průběh léta roku 2015 bylo však stále jasnější, že letos nám příroda dá šanci a je pouze na nás, jak s ní naložíme. Takovou nabídku nešlo odmítnout.

V sobotu 8.8.2015 se scházíme v nevalném počtu 4 ks jeskyňářů u Ditricha, abychom natransportovali do jeskyně 13C hlavní část materiálu po čerpání. Rychlé spuštění akce příliš nesvědčí organizaci celé akce, která vyžaduje kromě prvotního transportu a spuštění čerpání také pravidelnou kontrolu čerpadel během pracovního týdne, nicméně je třeba jednat, protože sucho nemusí vydržet dlouho. Během sobotního odpoledne celý systém, skládající se ze dvou čerpadel (KDFU 100 a KDFU80), tří paralelních hadicových tahů B a přívodního elektrického vedení pro čerpadla, zapojujeme a bez větších technických komplikací také spouštíme. Čerpadla by měla jet celou noc a sčerpat první metr sifonu.

Při ranní kotrole zjišťujeme, že čerpadla neběží. Po úvodních komunikačních šumech (které nakonec naštěstí neskončily vytažením čerpadla z jeskyně) závadu vyhodnocujeme jako vypadenou tepelnou ochranu a obě čerpadla opět spouštíme. V neděli tedy konečně na ostro čerpáme. Narážíme však na jiný problém, víkend končí a těch, kteří mohou zůstat na pondělní směnu není moc. Slovy dva. To ale stačí. V pondělí běží spočátku vše jako na drátkách, kolem poledne však vypadává hlavní jistič. Po proměření odběru obou čerpadel (12A v ustáleném stavu) konstatujeme slabý jistič třífázové zásuvky a obratem ho měníme za jiný. V PO večer už máme pěkný progress (sčerpáno cca 3.5m) a tak na noc nechávámě běžet pouze KDFU100, aby se druhé čerpadlo neocitlo na suchu.

Sucho na povrchu mezitím vrcholí, průtok Bílé vody v Holštejně pod mostem je cca 1-2 l/s, Lipovecký potok je zcela vyschlý.

V út ráno opět spouštímě obě čerpadla, která už bez problémů běží celý den. V úterý večer se scházíme opět na Ditrichovi, abychom provedli obhlídku vyčerpaných částí.
Máme sčerpáno cca 6m a ze strany 13C se otevírá větší dóm o kterém jsme věděli z roku 2003. Jdeme se také podívat do spirálky, kde se už otevřela Pokulová chodba (cca 100m dlouhá horizontální chodba za normálního stavu cca 4m pod hladinou sifonu) a objevuje se také Dóm u Hadice (zde se v roce 2003 skončilo). Prostory jen sběžně procházíme a fotíme. Vždyť v následujících dnech bude na všechno času dost!

Nastupuje středeční šichta. Na středu předpověď počasí hlásí lehké přeháňky, ale snad to nebude tak zlé.
Ve středu spěcháme do krasu co nám síly stačí. Nebe je temné a meteorologická stuace nás znervózňuje. Kolem třetí dostáváme hlášku z krasu, že právě začlo hustě pršet… Další průběh popisují následující řádky:
Už jak jsem se blížil k Olomouci, viděl jsem nad Drahany mrak, ale utěšoval jsem se, že z tohoto mráčku nezaprší. Marně. Jak jsem vyjel na Drahany, Viděl jsem mokré silnice a snad po dvou měsících i skutečný déšť. Zrovna přišel nevhod. Zajel jsem ihned k Holštejnu, to bylo kolem šesté a uklidnilo mě, že ani Lipoveckým, ani v korytu Bílé vody nic neteklo. Kolemjdoucích jsem se ptal na intenzitu deště a ti potvrdili, že pěkně sprchlo. Propadání bylo též suché.
Na Ditrichu byla Zdenka, potvrdila déšť a jako povrchová služba u telefonu kontaktovala obsluhu čerpadel, ale ti potvrdili, že čerpají a že voda v sifonu dál klesá. To nás uklidnilo. Kolem osmé přijel Bradek a Vrtulník a s nimi jsem vyrazil obhlédnout vodu ve Spirálce. Tvrdili, že už teče kalná voda Lipoveckým žlebem do Bílé vody a odhadovali to na 20 vteřinových litrů. To by čerpadla nezvládla. Došli jsme až na konec Říční chodby a v Belgické sifonu už to zlověstně vřelo a napouštěl se Dóm u 12ti prasat. Spěchali jsme zpět k Odtokáči, ale tam byl ještě klid. Dobrodili jsme se na konec Kulové chodby a spatřili Dóm u hadice v plné parádě. Přes hranu na konci Kulové chodby přepadal vodopád zatím čisté vody. Udělali jsme pár snímků tohoto dómu, Bradek musel seskočit dolů do jezera na jeho dně a přebrodit na druhou stranu, aby jej mohl zabrat. Pak jsme mu pomohli zpět na hranu vodopádu a vrátili jsme se k přítoku. Vrtulník se převlékl do neoprénu a zalezl do přítoku, aby po pár minutách zjistil, že přítok vyvěrá z nízkého, neprůlezného sifonu. Vrátil se a už nechtěl pokračovat v bádání a spěchal se převlékli na vrch. S Bradkem jsme došli k Fousatému sifonu, kam se odvážil jen Bradek a po návratu konstatoval, že je Fousatý sifon vypuštěný a že jen nepatrný tok, jako by vyvěral z jedné stěny a mizel naproti směrem k Discodómu. Došli jsme do říční chodby a zde jsme se stali svědky zajímavého úkazu, jak povodňová vlna právě dorazila k Velkému meandru a rychle zahlcovala hltače na jeho dně. Opustili jsme urychleně Meandr a po cestě jsme si pod Modrým komínem všimli pištivého zvuku, jak voda zaplňující podzemní koryto vytlačuje vzduch. To nás trochu polekalo a spěchali jsme na povrch, varovat čerpače. Když jsme míjeli Odtokový sifon, slyšeli
jsme z jeho útrob šumění již poměrně mohutného přítoku. To nám též prokázalo, že tento přítok je opravdu hlavní přítok Bílé vody do Sifonu v dobách nízkých úrovní vody. Když jsme se vrátili ve spěchu na Ditricha, byli čerpači již na povrchu, ale hlásili, že voda v sifonu stále klesá a že je na úrovni 20ti centimetrů instalovaného, provizorního vodočtu. Seběhli jsme do 13c a jaké bylo překvapení, když jsme na vodočtu spatřili hladinu 70 cm. Za cca 20 minut voda nastoupala o 50 cm a čerpadla byla již poměrně hluboko v sifonu. Za kulisou čerpaného sifonu se ozývaly tajemné zvuky, jako by tam někde byl nějaký vodopád, nebo vzduchová bublina. Zanořili jsme tedy čerpadla a ještě jsme se pokoušeli chvilku čerpat, ale bylo to marné, voda rychle stoupala a tak jsme povytáhli čerpadla, kabely a hadice k Dómu halucinací a o cca třetí hodině ranní vyklidili pole ustupujíc živlu. Měli jsme toho plné vidle, obzvláště Bradek a Vrtulník, kteří již čerpali čtvrtý den a zklamání z překaženého díla udělalo své. Ve čtvrtek dopoledne jsme slezli dolů ještě s Pavlem Kalendou pro kontrolu stavu vodního, Bílá voda však nastoupala do své obvyklé úrovně a cedila se štěrky do Třináctky. Po zjištění zvýšené úrovně stavu vody v Holštejně jsme se rozhodli ukončit čerpání, smotali jsme veškeré kabely a hadice a přemístili je i s čerpadla na bezpečné místo pod žebřík v Dómu halucinací. Celý den jsme pak na horkém slunci čistili výstroj a výzbroj a nadávali na Čučky, že nás doběhli. Je vidno, že i malá, lokální bouřka z tepla, když se trefí do povodí, překazí rychle naše plány.

Nějnižší dosažený stav sifonu byl cca -10m, což je sice o 4m méně než v roce 2003, avšak vzhledem k charakteru prostor nám sifon nevydal žádná nová tajemství. Na straně Spirálky jsme byli stále v Dómu u Hadice který je sám o sobě hluboký a další pokračování prudce klesá dolů. Ze strany 13C se na úplný závěr čerpání začala objevovat větší dómovitá prostora, avšak vzhledem k situaci jsme neměli to štěstí do ní nakouknout.
Čerpací pokus jsme zhodotili jako úspěšný i přesto, že byl zorganizován dosti hekticky na poslední chvíli. Vše fungovalo podle plánu a další pokud nevyžaduje z technického hlediska žádné velké změny. Prospěšné by bylo nepřetržité hlídkování u čerpadel avšak vzhledem k organizační náročnosti to nepovažuju za reálné s spíše se musíme zamyslet nad sofistikovanějším systémem monitoringu. Uvidíme, kolik času na přípravu dostaneme než se letošní sucho bude opakovat, pevně však doufáme, že se interval 12 let mezi jednotlivými pokusy podaří v budoucnu zkrátit.

Komentář