![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
Plánivy.CZ - Články
| Chrochtadlo - objev řečiště Bílé vody v Nové Amatérské jeskyni Petr Polák, Tomáš Roth 01.02.2003 - >P< |
Rok 2002 se stal pro naši skupinu významný především díky udělení výjimky na drobné výkopové práce v Amatérské jeskyni. Tuto výjimku nám po několika letech jednání udělila Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. V Amatérské jeskyni, jakožto v největším jeskynním systému v Moravském krasu, se nachází spousta lákavých a nadějných míst pro výkopové práce. Ať už jde o zasedimentovaná pokračování chodeb nebo nápadné trativody odvádějící povodňové vody do neznámých partií. Jedním z takových míst je i Chrochtadlo. Svůj název si zasloužilo podle vzdáleného burácení povodňových vod, které však za normálních vodních stavů nebývá slyšet. Jedná se o krátkou levostrannou odbočku z Macošského koridoru v úseku mezi Rozlehlou chodbou a dómem U dvou velkých. Zasedimentovaná chodbička byla již částečně odklizena v důsledku prací provaděných Ggú ČSAV. Bylo dosaženo vzdálenosti cca 7 m, pak ale došlo k zastavení prací v malém profilu.
Každého z nás zajímalo tajemství hučících vod a proto se Chrochtadlo stalo prvotním středem našeho zájmu. Po ohraničení prostoru pro ukládání materiálu v Macošském koridoru se rozběhla mohutná série akcí. Během čtyř akcí byly vytěženy cca 3 - 4 m3 hlinitých sedimentů a bylo nalezeno první volné pokračování ukončené zúženým profilem chodbičky. Další tři akce nám trvalo ruční rozšiřování tohoto místa, které bylo korunováno objevem již volné plazivky, která vedla vodorovně až k ústí 17 metrů hluboké propasti, na jejímž dně byl slyšet podzemní tok! Pro nedostatek materiálu na vystrojení propasti jsme museli akci přerušit. Avšak o 3 dny později, ve středu 4.9.2002, vyrážíme po práci v pěti lidech opět do Amatérky s potřebným vybavením. Kromě lan a nýtovačky bereme také fotoaparát na okamžitou dokumentaci objevů.
Po vystrojení jsme slanili do velkého dómu 10 x 4 x 12 (v x š x d) přímo na aktivním řečišti Bílé vody, jehož dno tradičně tvoří valouny kulmských drob. Po proudu jsme sledovali tok 30 metrů až k odtokovému sifonu v řečišti až 3 m širokém. Po levé straně jsme pozorovali boční vývěry, které odtékají do aktivního řečiště. Směrem proti toku od místa slanění vystupuje řečiště z hladiny tvořené přítokovým sifonem. Hladinu je dále nutné rozporem přetraverzovat až ke komínu situovaným přímo nad přítokovým sifonem. Komínem vysokým 7 m se dostaneme do vyššího patra. To je tvořeno freatickým kanálem o průměru až 2 m (zde za vysokých vodních stavů přepadá voda zpět do řečiště vodopádem, který je pravděpodobně zdrojem onoho tajemného zvuku) a v tomto profilu vede 28 metrů až k hladině dočasného sifonu v menší prostoře, kde se náš postup zastavil. Celkově jsme postoupili 50 metrů proti toku. Značně zmoženi jsme pak objev oslavili večeří v Jedovnicích.
Další akce proběhla 21.9. 2002. Tentokrát se náš team rozdělil na dvě úderné skupiny. První vyrazila pořizovat fotodokumentaci objevů a druhá pak v závěsu mapovala. Při focení nejvzdálenějšího dosaženého místa ve freatickém kanálu jsme zjistily, že sifon, který jsme původně chtěli vyčerpat samospádem, zmizel. Voda klesla o dobré 2 m a tak jsme se s nadšenými pokřiky pustili do prolongace dalšího volného pokračování klesajícího charakteru. Toto nás přivedlo opět na aktivní řečiště výšky 1 m, šířky 1 až 2 m se dnem vyplněným valouny kulmských drob. Prolézáme řečištěm, kde vlivem suchého počasí tekl pouze slabý povrchový tok, po kolena v ledové vodě do první větší prostory cca 3 metry vysoké. Ta však směřuje do úzkého průlezu nad vodou. Tentokrát se musíme pod vodu ponořit až po krk, což byl pro naše těla trochu šok, ale co by člověk pro objevy neudělal? Vpravo šumí malý vodopád a my se vynořujeme v jezírku malé prostůrky. Před námi je skalní práh a za ním opět nízká chodba s aktivním řečištěm na jehož konci je situován přítokový sifon Bílé vody.
Prostory Chrochtadla hydrologicky jednoznačně náleží k systému Bílé vody. Přítoková část udržuje směr sv. - jz., tedy shodný se směrem Macošského koridoru. Odtokovou část sice tvoří meandr, ale vody odtékají jz. směrem také. Výšková poloha lze za současného stavu dokumentace Amatérské jeskyně s Krematoriem a s Bludištěm Milana Šlechty jen těžko srovnávat, ale s jistou rezervou jeho poloha potvrzuje spádovou křivku těchto oblastí. Ze zaměření objevených prostor vyplynulo, že přítokové partie přímo navazují na Odtokovou větev Krematoria. Odtokový sifon z Krematoria je od přítokového sifonu Chrochtadla vzdálen méně než 15 metrů! Skutečnost, že se jedná o na sebe navazující celek potvrzuje stejný charakter prostor a jejich poloha. Dá se tedy předpokládat, že za mimořádně příznivého vodního stavu bude možné oba celky propojit. Voda z přítokové části Chrochtadla protéká neznámými spodními partiemi, které jsou pravděpodobně převážně vyplněny valouny kulmských drob. Za zvýšených stavů jimi nestačí odtékat a vystupuje až do výše položeného freatického kanálu, odkud přepadává zpátky do aktivního řečiště. Odtokový sifon z Chrochtadla je v podstatě ve stejné výšce jako přítokový sifon, takže i zde je perspektiva dalšího postupu podmíněna extrémně nízkým vodním stavem. Pro potápěčský průzkum má pravděpodobně malý profil. V jeho pokračování se však dají opět tušit volná pokračování paralelního směru s Macošským koridorem. Pro tuto teorii hovoří řada výrazných trativodů a občasných vývěrů v pokračování Macošského koridoru směrem ke vstupní štole. Výrazné jsou zejména levostranné chodby v Dómu u dvou velkých a meandrující, klesající chodba mezi body 39 a 40 (u prvního vchodu do Bludiště M. Šlechty). Souvislost s Bludištěm M. šlechty zatím nebyla prokázána. Celková délka nově objevených prostor činí cca 180 m. O Chrochtadle si můžete přečíst také objevitelskou zprávu zde. Speciální poděkování patří Zdeňkovi Dvořákovi ze ZO Suchý žleb za intenzivní pomoc při průzkumných a dokumentačních pracích. Fotky z Chrochtadla jsou k prohlédnutí v naší fotogalerii. |
Komentář