Na letošní přípravnou expedici Kačna jama 2024 jsme vyrazili v devítičlenném týmu. Z Plzně a Prahy již odpoledne, z Brna navečer včetně nabalení materiálu do aut a tradičního příjezdu do kempu ve čtvrtek kolem jedné až druhé hodiny ranní. Cílem akce bylo před velkou potápěčskou akcí vylepšení transportní trasy, přestrojení několika stupňů, oprava traverzu přes bahnité jezero u Reky, oprava žebříku, ale hlavně transport nabaleného materiálu do depozitu. Akce byla materiálně podpořena Singing Rockem a výrobcem Adventure Menu.
V noci byla celkem kosa, ale ráno vysvitlo sluníčko a skoro to vypadalo, že bude celý den pěkně. Předpověď však naznačovala, že se v poledne přiženou mraky a tak jako téměř každý den zalijí zdejší krasovou krajinu přívalem vydatného deště.
Z tohoto důvodu jsme tedy zvýšili úsilí a po snídani přejeli hned ke vchodu do Kačne jamy a začali nosit nachystané transporťáky k vrátku
, ostrojili jsme vrátek a Pavel začal vystrojovat propast. Vrátek jsme nechtěli přetížit a tak jelo ocelové lanko dolů asi 5x. Naštěstí to je ta lehčí část expedice, kdy se nahoře na buben navíjí ocelové lanko bez zátěže. Když jsme spouštěli poslední várku začalo drobně pršet a tak jsme byli rádi, že jsme to dobře stihli a při slaňování prvních desítek metrů na nás dopadal jen jarní deštíček, který brzo skončil. Co však bylo z limnigrafu jasné, že nás průtok v Rece nepustí bezpečně do Povodňové chodby. Teklo kolem 12ti kubíků za vteřinu.
Ve zbytku čtvrtečního dne jsme měli za cíl odtransportovat zejména osobní věci do bivaku. Kocour začal vylepšovat značení trasy v kamenitých pasážích trasy. Materiál jsme postupně odkládali v místě dalšího použití například nad Ponvicí. Zřídili jsme opět luxusní Peščena beach klub bivak a šli odpočívat.
Ráno jsme se rozdělili na tři týmy. Jirka Žiak s Kocourem šli lany od Singing Rocku vystrojit stupně, značit trasu reflexními šipkami a odvalovat kameny z trasy chodníku na Kalvárii.
Tomáš Prokeš, Jirka Štěpánek a Petr Kvasnička šli pro zbytek materiálu. Cílem bylo jeho uskladnění v depozitu. Filip s Pavlem šli strojit Saturn
a traverz přes bahnité jezero.
Já s Čírou jsme pobrali žebříček a výztužné L profily a slanili s nimi do Spodní chodby.
Před Rekou to už dost hučelo. Brzice (peřeje) o sobě dávaly znát. O nějaké cestě za Reku nemohla být řeč. Na bahnitém jezeru bylo nalezeno prasklé spodní ocelové lanko bočního traverzu. Společnými silami jsme ho přestrojili. Díky zdržení se k nám nakonec připojili i Plzeňáci. Spojovací chodbou jsme došli těsně k Rece, kde jsme mohli na vlastní oči vidět valící se masy vody přes kameny, po kterých jsme loni v létě přelézali k přístavišti. Z ohnutého žebříku jsme sundali prohnutý kus a nahradili ho novým rovným kusem. Pak jsme přiložili boční L výztuhy délky 2m, které doma vyrobil Jindra. Přes třměny s matkami jsme je spojili s žebříkem. Žebřík by tak měl přežít i větší zátěž.
Nachystali jsme ještě nějaké fixní lana a vyfárali nahoru do Logaškeho rovu a zpět do bivaku. Kocour s Jirkou měli šichtu delší, protože dělali trasu skutečně komfortní.
V sobotu ráno jsme se vydali všichni směrem ke Vstupní šachtě. Kocour s Jirkou se vrhli na dostrojení Ponvice pro snadné přelezení bez cajků. Plzeňáci zamířili na revizní návštěvu Plzeňského rovu a Pavel, Filip, Číra a já jsme slanili spolu s potápěčskou výbavou do Vodného brezna v Zahodnem rovu. Jedná se o zhruba 70 m hlubokou propast, jejíž dno bylo poprvé spatřeno prvoobjeviteli již v roce 1896. Věřili, že zdejší vysoká teplota jeskyně 11,5°C souvisí s Rekou. Na dně však nalezli pouze jezírko u stěny s hloubkou cca 3 m a délkou 4m. Pavel zde po slanění spatřil 5 macarátů. Po nastrojení se zde zanořil z důvodu revize a v hloubce necelých 2,5 m našel u severní stěny zanesenou stoupající chodbičku.
I když se snažil ji kopáním trochu zvětšit, řídké sedimenty se neustále svážely do nejnižšího místa. Po hodině rochnění i v boční jižní zatopené nízké chodbě se konečně vrátil, abychom si společně uvařili svatomartinskou husičku se zelím a jako druhý chod masové koule v rajčatové omáčce.
To vše ohřáto na ten šup v sáčku. Zkrátka Adventure Menu je do těchto drsných podmínek ideální. Naštěstí jsem nezapomněl lžičku. V létě Adventure Menu využijí potápěči přímo v objevech!
Nakonec za námi slanil i Jirka Žiak, který se nabídl, že vezme jeden pytel s potápěním, ale chytlo ho astma, tak se rozdejchal a vyfuněl v klidu nahoru. Zde jsme předali pytle Plzeňákům. Věci jsme nechali pod vstupní propastí. Číra si narychlo zalezl prohlídnout Nebeski rov a pak jsme se už jen nalehko vrátili na poslední noc do bivaku. Dopili jsme zásoby a požrali co se dalo.
Ráno vstali první Plzeňáci, páč chtěli vylízat jako první a dorazit domů ještě v neděli. My ostatní jsme na pohůdku zabalili a postupně odpoledne vylezli.
Když už jsme měli všechno u aut, tak začal celkem kvalitní slejvák, ale ňák jsme to zvládli naházet do aut a ujet do kempu.
Večer jsme zajeli s Jakou do Bazovice na pizzu. V noci poslouchali finále hokeje a ve dvě ráno nás Jirka Žiak tiše probudil s hláškou, že jeho ženě doma praskla voda. Tak se kluci narychlo sbalili a vyrazili o půl třetí směr Brno. Vše se stihlo a Jindříšek si po narození oňufal i hrdého tatínka a je mu tak na celý život jasný, jak má vonět chlap po expedici. :-) Pavel, Kocour a já jsme ráno dobalili, navštívili ve Škocjanu Boruta, domluvili letní akci a po nákupu v Sežaně jsme vyrazili taky směr domov.
Za podporu expedice patří dík výrobci outdoorového vybavení SINGING ROCK a výrobci jídla do extrémních i pohodových podmínek - firmě Adventure Menu. Díky patří také zejména všem kamarádům, kteří sice nemohli jet, ale výrazně pomohli s chystáním materiálu na expedici i sháněním podpory. Velké poděkování patří Jirkovi Feixovi!
Za poskytnuté zázemí a podporu děkujeme místnímu jeskyňářskému klubu Gregora Žiberny z Divače a všem kamarádům jeskyňářům, kteří nám pomohli. V jeskyni David Piščanec, který nám donesl aktuální předpověď počasí a na povrchu Jaka Jakofčič a Borut Lozej. HVALA LEPA.
Účastníci expedice z leva: Tomáš Prokeš, Miroslav Číra Kotol, Bohuslav Kocour Koutecký, Petr Kvasnička, Filip Chalupka, Jiří Štěpánek, Jiří Žiak, Pavel Kubálek a na prase vlepenej a navíc ozrcadlenej autor fotky Tomáš FanTomáš Roth
Za fotodokumentaci patří velký dík Čírovi a Pavlovi! Bez fotek není expedice!!!
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
