Po dlouhé nucené Covid pauze jsme se rozhodli navštívit naše oblíbené Slovinsko a lokalitu naši nejzamilovanější - Kačnou jamu. Celou expedici jsme díky novým jeskyňářským přírustkům pojali jako rodinnou se vším všudy. Kemp u Divašky jamy tak připomínal více než kdykoliv jindy spíš jesle, mateřskou školku a základní školu pro naši mladou jeskyňářskou krev. Děti se plazily mezi speleovaky, olizovaly slanítka a místo céček sbíraly karabiny. Zkrátka pohoda, kde tatínci mohli za poctivě nasbíraný plusový body na otočku do Kačmy.
Expedici zahájili již čtvrtečním odjezdem Radim, Pavel a Filip, kteří v pátek osadili vrátek a vystrojili vstupní propast. V pátek v noci pak dojela hlavní část osazenstva a od soboty se rozjela expedice naplno. Dopoledne se horečně chystal materiál do ďury.
Z úsporných důvodů jsme dolů brali jen 1 gumotex člun na Ogabno jezero
+ záložní Tesco člun. A na Kazimíra byl určen Nezejezchlebovic útočný Gumotex kajak. Bylo rozhodnuto, že zejména zadní kotvení v Lamáku budou provedena v nerezi a ponechají se v díře na další akce. Lana však půjdou ven aby neplesnivěla nebo nebyla vytuněna povodní.
Dolů do Kačmy slezla úderná skupina: Pavel, Radim a Filip, kteří zůstali v jeskyni až do středy.
Dále Bradek, Tom Prokeš, Jirka Štěpánek, kteří měli plán vylíznout v pondělí a Jindra s Dejvem, kteří šli vystrojit Ponvice lanovkami (horní lanová, spodní dvě nerez lanko 6mm) a vylízli v sobotu v noci ven.
Na povrchu byl v sobotu nainstalován Cavelink v prostoru mezi nádražím a ČOV v lesíku Blare witch with garbage, který je přímo nad Logaški rovem. Luxusně dlouhá anténa 80 + 60 m v kombinaci s uzemňovacími profily délky 0,5 m a napájení z autobaterie, které umožňuje mít povrchový CL neustále na příjmu se ukázalo již po několikáté jako dobrá kombinace s podzemním CL na interval příjmu 2,5 min + Jirkův externí akumulátor.
Hlavní objevná akce naší baby friendly expedice proběhla v neděli. Bohužel zrovna na neděli byly hlášeny poměrně intenzivní bouřky a tak byli borci instruováni, aby monitorovali intenzitu skapové vody i případně zvedající se hladinu Reky pod vodopádem Berger. Borci nejprve vystrojili Lamák, přeplavali Kazimíra, prosmejkli se Restrikcí v přítokovém kaňonu a rozdělili se na dvě útočná držstva. Tom a Jirka doprovázeni Bradkem, šli do zadních partií k přítokovému sifonu lézt komín Cherry picking. Nad 6 m vysokým stupněm na konci horizontu ve výšce 20m bohužel pokračování nenašli a tak pokračovali s lezením hlavního komínu stále vzhůru. Další nadějný směr v bočním okně rozlezený při minulé akci zůstal pro nedostatek času bez postupů. Ostatní vlítli do objevů nad Restrikcí a objevili zde labyrint přepadových chodeb, který se v mnoha místech propástkami napojuje do komínů Restrikce a do Přítokové chodby kaňonu ve směru toků dolů. Co je však pozoruhodné je významná dómovitá prostora – Dóm sintrové stěny dlouhá 20 m a širká 5 až 10 m, jejíž mohutný sintropád stéká z doposud neprobádaných vyšších pater.
Dno prostory je tvořeno příkrým sintrovým svahem, který je překryt 20 cm tlustou vrstvou jílových sedimentů.
Díky ní je možné ve vykopaných schodech stoupat příkrým svahem vzhůru až k pravostranné odbočce s propástkou.
S těmito poznatky se vrátili pozdě v noci do bivaku a informovali o úspěchu akce. Za odměnu si přečetli zprávy o nepatrném zvýšení hladiny Reky, který neznamená žádné ohrožení, každopádně zvýšený přítok skapové vody dole zaznamenali.
Povrchové družstvo mezitím nelenilo a podniklo výzkumné výpravy s omladinou do blízké jeskyně Trhlovca, která skýtá naději pro budoucí napojení do pokračování legendární ponorové jeskyně Divaška jama. Legendární proto, že podle legendy objevitel jeskyně Gregor Žiberna jeskyni zpřístupnil a chodníky, které zde vytvořili pro veřejnost, posypal vrstvou popela z parních lokomotiv z blízkého nádraží. S následky tohoto nápadu se potýkají naši kamarádi z jeskyňářského klubu Gregora Žiberny doteď, jelikož jeskyni od popela čistí a organizují jeho vynášení ven. Jeskyně byla v minulosti díky penězům z Evropské unie nově upravena a do vzdálenost 2/3 jeskyně vyčištěna. Jeskyně je hustě vyzdobená krápníky, ale většina má našedlou patinu od popela. Obrovská jeskyně končí sintrovou horou, která souvisí s horním propadeným stropem závrtu u jeskyně Trhlovca. A to je právě důvod naděje, že se jednoho dne podaří najít pokračování této obrovské chodby s megakrápníky, avšak s bělostnými sintry!
Dolů do Kačmy zalezlo družstvo pod vedením Vládi Priesola a Brášky, aby společně s našimi novými slovinskými přáteli Matevžem a Tjašou trochu nafotili známé prostory Kačmičky.
Zahodni rov
Reka pod Artvižemi
V pondělí večer jsme se vydali do Kačmy ve složení FanTomáš, Pepa a Štěpán. Cca ve 23.00 jsme dali hantec s Pavlem, Radimem a Filipem. Informovali nás o důsledcích zvýšených skapů, které vytvořily z druhého jezera pod Janezama spíše sifon. Zkusili odklonit intenzivní přítok z Janeza 2ky do Janeza 1čky, ale asi se bude muset vymyslet něco lepšího.
V úterý jsme na místě našli polosifon s trapně malým poměrem vzduch versus voda. A tak Pavel vzal do ruky vrtačku a vystrojil cestu přes horní okno s kluzkými sintry. A bylo to vyřešeno a hurá do objevů. V sestupném dómu Orient Express jsme v bočním okně ověřili, že se zde nachází pouze další propast vedoucí do spodního dómu pod Vodopádem Berger. Za Restrikcí jsme vlezli do labyrintu a prolízli jsme do Dómu sintrové stěny a poslali Pepu se Štěpánem do pravostranné odbočky s propástkou – 3m, za kterou navazuje dóm 5x5 m a za ním zúžené pokračování, které bylo zaplaveno vodou. Je tedy možné, že za sucha zde může být ještě cesta dál. Rozdělili jsme se do tří mapérských dvojic. Radim + Filip, Pepa + Štěpán a Pavel s FanTomášem, kteří slízli dolů do kaňonu a šli nejdříve pro selfie tyč k přítokovému sifonu a pak revizně mapovali Přítokovou chodbu pod Restrikcí. Shora na ně svítil Radim s Filipem, takže bylo ověřeno, do kterých komínů se napojují horní přepadové chodby. Po pár metrech revize Přítokové chodby se na vyšších zahliněných policích začali objevovat neznámé chodby směřující opět do masivu. Co šlo, zmapovali jsme, ale zastavily nás vyšší stupně, nad kterými se dalo pokračovat. Je možné, že to budou další chodby labyrintu a že se nakonec vše propojí někde nahoře v komínech, ale prozatím jsou to pro nás jen další otazníky na mapě. V Přítokové chodbě se nachází ještě další významná okna a přítokové chodby, ale bohužel ještě nebyl čas vše zmapovat.
Podařilo se zmapovat cca 250 m.
Rozpracovaná mapa, kterou v Therionu zpracovává Štěpán Mátl
Ve středu ráno jsme museli začít balit, protože bylo jisté, že lidé nahoře začnou od čtvrtka balit kramle.
Následovalo několik pěkných vrátkovacích akcí, ve kterých jsme se postupně všichni vystřídali. I já rachitik jsem tahal várku ve dvou s Dejvem, na poledním slunci a na lanku viselo jen 8 pinglů a mezi nimi ty s označením PK:-) Kdo je vzal někdy do ruky, ví, o čem mluvím.
Ve čtvrtek jsem zajel na přátelské setkání s Franjo Drolem do Postojné na Katastr jeskyní. Prošli jsme spolu archiv historických zpráv a map z Kačne jamy. Franjo mi ty nejzajímavější naskenoval a domluvili jsme se na budoucí spolupráci. Ačkoliv bylo k objevům vytvořeno mraky map, je na čase vydat nějaký souhrnný mapový atlas. (Jsem moc rád, že se tohoto úkolu chopil Štěpán a s naší pomocí to jistě dáme v dohledné době do kupy:-)
Největší dojem na mě udělalo to, že naše společné objevy v Kačmě mají na Katastru velkou váhu a sám Franjo obdivoval, jak skvělou partu máme, že právě díky tomu jsme dosáhli tak významných objevů a jistě ještě další významné objevy učiníme. Všechny Kačmáčky mám moc pozdravovat!
Ve 13.00 jsme měli sraz u Poviru s našimi kamarády Jakem a Matevžem, kteří nás vzali na jejich aktuální žhavé pracoviště v jeskyni Petnjak. Jedná se o ohromný propad obdobný jako v Bukovniku, kde je dole zbytek stropu jeskyně. Podél stěny a závalu bylo v minulosti vytipováno místo s průvanem, kde začali borci kopat. Práce byly prováděny pod kompaktním stropem, který byl ukloněn ve sklonu 45st. Problém nastal, když šly stěny kolmo dolů. Kopání je to obdivuhodné, zával je místy prosintrovaný, místy ne a tato místa jsou řešena buď ocelovými pruty, nebo betonem, případně jsou menší kameny skladovány v pytlích. Od tohoto místa kopou slovinští jeskyňáři cca rok dolů a podařilo se jim najít již dvě volné prostory, z nichž ta druhá je již dost významná a krásně vyzdobená.
Z této prostory byl vytipován kout na další kopání, kde šikmý strop dovoluje pokračovat relativně bezpečně dál směr volné prostory.
Šikmé stěny závalu se však občas do vykopaného prostoru sesouvají a tak je potřeba vykopané chodby stabilizovat betonem. Za tímto účelem jsme sebou do ďury vzali 4 pytle s cementem a vodou. Zatímco dole zapnul Pavel KOPENÍ (speciální druh kopacího topení), Slovinci nahoře s Bradkem betonovali. Kýble lítaly a my jsme za tři hodiny práce vytvořili v jeskyni další nebezpečně se sesouvající kavernu, která musí být příště zabezpečena:-) Pod stropem je však vidět dál a dál a průvan je celkem zřejmý, takže objevy budou brzo!!!
Po výlezu jsme se jeli mrknout do Sežany a u odbočky na Žirje (vesnice poblíž které je propast Podjunška jama) jsme uviděli čerstvou díru v zemi. Na tomto místě jsou krasové jevy celkem vzácné, protože zde v minulosti došlo k jejich zasypání a teprve teď se začínají opět projevovat. Mezi kameny bylo vidět černo, tak snad to Slovinci jen nezasypou.............zasypali:-(
V pátek jsme umývali matroš a udělali poslední oheň Česko Slovisnkého přátelství. Přijel i Aljoša a dali jsme hantec o jeho kopání nového dihalniku.
Kromě hlavního exploračního programu v Kačne jamě jsme díky konceptu bádací a rodinné akce v jednom měli tentokrát dost času také na individuální výlety do přilehlých jeskyní, kaňonů a jiných krasových jevů, kterých je v dosažitelné vzdálenosti opravdu mnoho a byla by škoda alespoň některé z nich nenavštívit.
V sobotu ráno se s námi přijel rozloučit Kristjan a konečně dorazil i Bogdi.
Vše jsme naložili do expedičních aut a vydali se na cestu domů.
Expedice se zúčastnili z prostředka šikmo diagonálně: Jindříšek JP, Ivanka, Ninuška a Theuška Pernicovi, Bradek, Petruška a Jůlinka Nejezchlebovi, Ivča Kosíková, Dejv a Erik Strouhalovi, FanTomáš, Bohunka a Dejv Rothovi, Helča Vysoká, Pepa, Anička, Matěj a Eliška Lukešovi, Honza a Petruška Enčevovi, Valja a Vláďa Priesolovi, Bráška Míra Zoubek, Kamil Němec, Romana Hlavsová, Michal Pich, Radim Kratochvíl, Filip Chalupka, Pavel Kubálek, Tom Prokeš, Jirka Štěpánek, Hanka Janečková, Jáchym Štindl, Adélka Štindlová (Mátlová), Jonášek a Štepán Mátl a pan buřtík.
Poděkování patří všem členům, kteří se zúčastnili skvělé akce a taky našim přátelům z klubu Gregora Žiberny z Divače.
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
