Na letošní expedici podpořené programem SpeleoGo, Singing Rockem a Adventure Menu jsme měli v plánu náročné a riskantní potápění v nejvzdálenější části 21 km dlouhé jeskyně Kačna jama. V hloubce 300 m pod zemí, za řečištěm aktivního toku reky Reka, v povodňové chodbě Povirský rov se měly odehrát legendární první ponory s rebreathery, které by umožnily proniknout potápěčům za 4. sifon do oblastí pod vesnicí Povir s očekávanou Povirskou dvoranou a ještě dál. Bylo však nutné, aby na Rece panovaly nízké průtoky a bylo stabilní počasí. Toto však nebylo. Od přelomu května až června se dostalo do Evropy nestabilní počasí, které různě po Evropě způsobovalo lokální bleskové povodně. V takové situaci, v kombinaci s předpovídaným příchodem studené fronty s bouřkami, jsme museli potápění odložit. Díky tomu se však naskytla jedinečná příležitost věnovat se v Kačné jamě dlouho odkládaným aktivitám a na povrchu vychovávat novou generaci jeskyňářů.
Ojediněle vyrazili naši členové na akci již ve středu 26. 6. Většina členů však díky odloženému potápění vyrazila až v pátek 28. 6. po práci. Noční dojezd je vykoupen pomalejším startem, ale po rozbití základního stanu
v kempu u Divašky jamy jsme osadili vrátek ve Vstupní propasti, Kocour osadil lanovku mezi vrátek a vrchol horních schodů. Nedočkaví členové (Pavel, Honza, Radek a Mlž) zalezli do jeskyně poprvé vyzkoušet bivak v blízkosti Vstupní propasti.
Konkrétně v dómu Fotbalové hřiště před Kalvárií. Ve stejném dómu spali nedávno i kosmonauti z ESA. Důvodem pro použití tohoto bivaku byl záměr Pavla Kubálka vylézt komín nad Kalvárií s nadějí, že se nad nepřekonaným převisem zvaným Streha nalézá legendární Prelcev rov, jehož mapa dráždí k činnosti již několik generací jeskyňářů.
V neděli tak začali Pavel Kubálek s jističem Honzou Enčevem lézt komín, který před tím mezi lety 1988 až 1990 vylezl do výšky 40 m Jože Korači (Coraci) spolu s členy JD Sežana a JD Divača. Pod převisem Strehou je však zastavily nestabilní kameny, které se i s kotvením řítily dolů. Komín se pravděpodobně vyvinul na zlomu (nejspíš zlomu Risnik), proto jsou stěny tvořeny odlučujícími bloky vápence, které jsou někde stabilnější a někde ne. Pavel nejprve vyšel „tradiční cestou“ po suťovém kuželu a využil historické lano, po kterém vystoupal asi 10 m. Následně udělal traverz na pravou kompaktnější stěnu komínu a pokračovat v nýtování stěny akumulátorovou vrtačkou výše. Po dvou dnech lezení (po 11 a 9 hodinách lezení), tedy v pondělí navečer, se dostali do výšky asi 60 m a byli na hraně těsně pod Strehou.
Do bivaku na jedno přespání mezitím vyrazili Petr Šimon Janíček a Kuba Mertlík, Krtek – Roman Hóta a Honza Michl. Na otočku zalezli do Kačmy Kocour (přestrojovat lanovku) a tři Slovinci.
Na povrchu se však chystaly zajímavé akce a tak si všichni vylezli udělat přestávku. Zdatní jedinci v neděli vyrazili s Pavlem Kalendou do propasti Labodnica / Trebiciano, kde po žebřících sestoupili do hloubky 240 m a pak cca 70 m obrovským dómem až k toku Reky, zde zvané Timavo. Odpoledne jsme někteří zajeli na koupačku k Rece.
Na povrchu jsme v pondělí 1.7. s malými jeskyňáři navštívili jeskyni Trhlovca.
Odpoledne jsme s Jakou Jakofčičem navštívili nejstarší veřejnosti přístupnou jeskyni Vilenica (Jeskyni víl).
a jako třešničku na dortu jeskyni za Sežanou, kde přebývali pravěcí lidé.
. Škoda, že si na tomto výletu píchl Radim kolo u auta. Naštěstí se v táboře dozvěděl, že nebyl sám, protože Nejzchlebáčci píchli gumu taky, byť na úplně jiné lokalitě.
Večer jsme v kempu přečkali deštivou noc, která naštěstí nakonec nepřinesla očekávané zvýšení stavu na Rece. Deště si však užili vylézající Petr Šimon a Kuba, které déšť zastihl ve Vstupní propasti Kačmy. Pavel měl štěstí, pršelo jen na začátku jeho výstupu.
V úterý 2.7. jsme s Jakou a Jožem navštívili jeskyni Lipiška jama, do které děti a někteří rozpustilí dospělí slanili 15 m, ostatní slezli pohodlnou ferratou. Následovala úžasná exkurze do obrovské ponorné jeskyně, kterou Reka kdysi odtékala do podzemí. Nyní je její spodní část zanesena bahnem.
Ve středu 3.7. větší část skupiny včetně Aji a Lucky Gablíkových vyrazila do jeskyně Medvedjak. Vystrojily se dvě cesty, aby sestup s dětmi proběhl pod dozorem. Nejmenší jeskyňáři vyrazili s rodiči a Tomášem do jeskyně v Bukovniku, kde jsme si popovídali o pravděpodobném odtoku Reky.
Zajímavostí naší výpravy bylo, že děti okamžitě v jeskyni objevili pravěké paleotablety a tak jako pravěké děti na nich začli hrát gamesky.
Odpoledne jsme si pak s Dejvem skočili do Škocjanu zkontrolovat vodní stavy.
Večer přichystal Jirka Feix s pomocníky super jeskyňářskou bojovku, kde se děti musely potmě pod stolem obléct do overalu, plazit se, přenést bágl na zádech, přefiltrovat vodu a nakopat kýbl štěrku. Všichni to skvěle zvládli. I Krtek, který nakonec málem o kalhotky přišel.
Zdatní jedinci Pavel, Honza, Petr Šimon Janíček, Kuba Mertlík a potápěč Petr Chmel zalezli do Kačmy, aby se vydali na otočku za Reku.
To se jim povedlo a dostali se až na konec Petkovškova rovu a k Lojzově podoru (závalu). Cestou zpět nafotili pár žánrových fotek. Akce to ale musela být rychlá, byl zvýšený stav Reky a nešlo ani vyloučit nějakou bouřku či přeháňku. V Rece valilo o poznání více vody, obvyklé písčité a štěrkovité pláže byly pod vodou. Penasto jezero, které je pod peřejemi, mělo o metr zvýšenou hladinu. V Rovu 10 jezer byly štěrkové pláže oproti loňskému létu trochu jinak uloženy. Před koncem povodňové větve a odtokového sifonu v Lojzově podoru byla nová odtoková cesta.
Ve čtvrtek 4.7. zalezla dolů silná sestava: Marvin, Tomík, Ivča, Gábor, Jirkové Feix a Markuci, Zuzka, Lenka, Bradek, Krtek a Honza Michl. Všichni šli na otočku, jen poslední tří s bivakem.
Marvin šel testovat vysílače, já s Ivčou a Gáborem jsme zapli Kopení pod Vstupní propastí a ostatní šli na exkurzi za Ogabno jezero. Honza Enčev a Pavel Kubálek začali v poledne zase lézt komín. Podařilo se jim bezpečně překonat hranu Strehy a pokračovali vzhůru k dalšímu převisu. 😊 Zastavili se až na úrovni mohutné sintrové výzdoby.
Ta je nejspíše zbytkem původní úrovně síně, která byla pod současným stropem hlavní části komína. Dno síně se postupně odspodu vyvalilo na Kalvárii kvůli narušení masivu zlomem. V koutu proti lezené části komína je zbytek patra s velkým krápníkem a pár menšími, za nimiž je ještě slibný prostor. Navíc v rohu je pravděpodobně další větev komína, pokračující vzhůru. Na lezené části komína byla malá sintrová „Šperkovnice“ (nádherně čisté sintry, krápníky, náteky…), která však byla překážkou ve výhledu do bočního pokračování komína. Velký temný otvor sliboval chodbu.
V pátek 5.7. ráno slezli do Kačmy Kocour s Borutem fotit fotky. Dále slezli Jindra, Dejv, Standa a Kajman.
Kluci šli nejdříve dozadu pro materiál a pak pod Vstupní propastí pokračovali v Kopení. Propojení s Propástkou u kola se přiblížilo, protože se již přes skalní pukliny dá dorozumět. Většina lidí v pátek vylezla. Dole zůstal jen Pavel s Honzou, kteří stále lezli. Ukázalo se však, že z krátké chodby v horním patře komín pokračuje dále vzhůru. Stěny jsou tvořeny kompaktnějším vápencem (ne zrovna nejlepším 😉 ) a sintrovými náteky. Charakter lezení se změnil, už to nebylo tak vzdušné a adrenalinové lezení. Lezení přerušili po vyčerpání zásob kotviček a energie a na konci dalšího lana v celkové výši asi 120 m (odhad podle záměry Distem v 76 m). Na vystrojení použili 3 lana: 50 m, 60 m a 70 m. Komín však stále pokračuje! Od nejvýše vylezeného místa je viditelných asi 10-20 m. Celkem se tedy podezřele přibližujeme povrchu. Ne že bychom chtěli otevřít další vchod, ale spíše to bude zajímavé z hlediska geneze jeskyně a třeba tam zastihneme zbytek nějaké starší úrovně jeskyně, podobný těm, které se nacházejí v okolí. Na povrchu se intenzivně vrátkovalo, až se nám rosili čela. Naštěstí přišlo trio Tres Jirkos a taky naše omladina Dejv s Olím. Jak vylezli, tak se přidali i ostatní.
Například Petr a Krtek.
Na sobotu 6.7. si lezci dolů pozvali ještě Petra Šimona Janíčka, aby fotograficky zdokumentoval objevy. Po zhodnocení stavu se dohodli, že na dokumentaci bude třeba více času a lidí a pak společně odpoledne vylezli. Exkurzní družstvo ve složení Jindra, Dejv, Kajman, Tomáš a Davča mezitím šlo do jeskyně Medvedjak.
Během soboty se také umýval a sušil materiál.
V sobotu večer proběhla krásná párty s kamarády ze Slovinska. Opekli jsme ražniči, něco popili, nasmáli se a šli jsme spát.
V neděli jsme vše pobalili a kolem poledne vyrazili k domovům.
Dole jsme nafotili pár snímků:
Na přepážce mezi Fotbalovým hřištěm a Kalvárií.(Honza Enčev - autoportrét)
V Nebeském rovu (Petr Šimon Janíček)
V Západní chodbě (Petr Chmel)
Závěr:
Vzhledem k nepříznivým vodním stavům a špatné předpovědi počasí byl hlavní plán potápění v Kačne jamě v povodňovém Povirském rovu o rok odložen. Expedice se tedy rozjela v pohodovém tempu, kdy jsme se primárně věnovali mladé generaci jeskyňářů a organizovali pro ně lehké i náročnější exkurze. Odměnou nám byly rozzářené dětské tváře a jejich první jeskyňářské úspěchy v podobě slezených desítek metrů do překrásných jeskyní. Někteří z nás se dokonce neudrželi a rádi se vrátili do dětských let, což je dobře.
Lezec Pavel Kubálek a jeho parťák Jan Enčev zdolali prvních cca 120 m komína nad Kalvárií. Lezením tohoto komína se bohužel nepodařilo potvrdit teorii, že by v něm mohla být bájná a nikým doposud nepotvrzená Galerie Prez (Prelcev rov). To se však jeví jako nereálné (Cesare Prezzi si nejspíš galerii vymyslel, doposud se ji totiž nepodařilo nalézt v žádném komínu), proto si dovolíme navrhnout nový název a to „Faustův nekonečný komín“. Pro připomínku neutuchající touhy po poznání a s mezinárodním odkazem na klasické literární dílo.
Poděkování patří všem členům expedice a hlavně dětem, mladým jeskyňářům, že vzali sebou svoje rodiče a umožnili jim tak trochu si zablbnout:-)
Velké poděkování patří všem našim slovinským kamarádům, za jejich pomoc, pohostinnost a poskytnutí zázemí u Divašky jamy. Z JD Gregor Žiberna Divača zejména Borutu Lozejovi. A z JD Sežana zejména Jaku Jakofčičovi. Hvala lepa!
Za poskytnuté fotografie patří dík autorům:
Petr Šimon Janíček, Pavel Kubálek, Jan Enčev, Petr Chmel, Lucie Feixová a další
Seznam členů expedice:
Tomáš FanTomáš Roth, David Roth, Pavel Kubálek, Bohuslav Kocour Koutecký, Jan PanJendýsek Enčev, Jan Michl, Roman Krtek Hóta, Radek Bradek Nejezchleb, Petra Nejezchlebová, Julie Nejezchlebová, Petr Šimon Janíček, Jakub Mertlík, Radim Kratochvíl, Petr Chmel, Sebastian Sebo Kovačič, Oliver Kovačič, Nikolas Kovačič, Linda Audyová, Lenka Kachlík + děti, Stanislav Šlechta + Bob, Zuzana, Jiří, Lucie, Alena a Nela Gablíkovi, Jiří Feix, Lucie Feixová, Natálie Feixová, Ivana Kosíková, David Dejv Stouhal, Erik Stouhal, Jindřich JP Pernica, Iva Pernicová, Nina Pernicová, Jan Mlž Kučera, Jaroslav Žistén Kučera, Petr Šmerák, Jiří Markuci + děti, Vojtěch Anděl Pazderka, Vojtěch Pazderka junior, Vít Kajman Kaman, Gábor Mr. Vák Markó, Lilla Lilu Gergely-Farnos a Martin Dieter Marvin Soldner
Sestava členů těsně před odjezdem s marvinem
Většina členů výpravy co přežila sobotní párty:-)
Větší část Plániváků na expedici s Mlžem, Žistenem a Pavlem Kalendou, kteří odjížděli dřív.
Fotky Pavla Kubálka s popisky jsou k dispozici zde:
https://www.rajce.idnes.cz/kelabuk/album/kacna-jama-2024-ii
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
